Osice

Osice leží na jihu hradeckého okresu. Ke konci 15. století se vyskytuje název i v podobě Vosice a v polovině 17. století také jako Vosice Velké, na rozdíl od Vosic Malých (sousedních Osiček). Obec leží na vyvýšené rovině, přečnívající okolí o 30 m. K jihu a východu se terén svažuje prudce, k severu pozvolna a na západ pokračuje rovina k Dobřenicím. Obec Osice je rodiště Františka Škroupa, skladatele naší národní hymny Kde domov můj.

Pamětní síň Františka Škroupa v Osicích

Pamětní síň našeho rodáka a skladatele národní hymny, Františka Škroupa, se nachází v bývalé jídelně osické fary. Vystavují se zde památky celé rodiny Škroupů, obvzvláště pak Františka Škroupa.
Významného dirigenta a hudebního skladatele, Františka Škroupa, nám v jeho rodné obci Osice připomíná nejen památník a pomník, ale také Škroupův dům. Dům byl postaven k 10. výročí vzniku československého státu, s cílem zřídit zde pamětní síň komponisty. Na jeho výstavbu přispěli občané z domova i zahraničí. Škroupův dům je po celá léta kulturním i společenským střediskem obce.
Zájemci o prohlídku si musí termín dohodnout na Obecním úřadě v Osicích na telefonu 495 451 823 nebo e-mailu ouosice@email.cz.
Vstupné činí 10 Kč za osobu.

 

Osická fara

Budova fary se nachází v centru obce. Jednopatrová budova byla postavena v barokním slohu. Do dnešních dnů jsou zachovány v bývalé jídelně jedinečné nástěnné malby z konce 18. století. Nyní se v těchto prostorách nachází pamětní síň Františka Škroupa.
V areálu fary je také památkově chráněná sýpka na obilí.

František Škroup – skladatel české hymny – „Kde domov můj“

František Škroup ( 1801- 1862 ), hudební skladatel a dirigent, se narodil do rodiny osického kantora a skladatele, Dominika Josefa Škroupa, jako páté dítě. Na svět přišel v malé světničce osické školy, kde jeho otec pracoval.
První zkušenosti v hudební oblasti získal u svého otce. Od svých 8 let již veřejně vystupoval s hrou na flétnu. K osické faře patří pamětní síň, ve které údajně kdysi hrávala kapela Dominika Škroupa a ve které také vystupoval osmiletý chlapec František. Roku 1827 se stal druhým kapelníkem Stavovského (později Tylova) divadla a za 10 let převzal místo prvního kapelníka. Jako hudební skladatel a dirigent byl prvním českým kapelníkem pražské opery. Poté co jeho zpěvohra Dráteník dosáhla velikého úspěchu, začal se věnovat spíše komponování. Umělecky pozvedl zejména česká představení. V roce 1857 byl proti své vůli předčasně propuštěn do penze. O tři roky později se stal kapelníkem v holandském Rotterdamu, kde za svou práci získal veliké uznání. Zde také zemřel a byl pohřben. Přesto, že v obci Osice bydlel pouze do jedenácti let, vzpomínal na ně s láskou do konce života.
Mezi jeho nejznámější díla patří opery Oldřich a Božena, Libušin sňatek, Dráteník a 5 německých oper. Je také autorem řady písní, komorních a orchestrálních skladeb. Píseň „Kde domov můj“ je nápěv z Tylovy Fidlovačky, roku 1990 byla tato píseň prohlášena českou hymnou.
Roku 1964 byl v Osicích na počest Františka Škroupa postaven pomník. V roce 1968 byla provedena rekonstrukce farní budovy, ve které jsou zachovány památky rodiny Škroupů. O něco později byl v Osicích také vybudován Škroupův kulturní dům.

Škroupův dům

Škroupův dům byl postaven ze sbírky občanů, jako hold skladateli Františku Škroupovi, v roce 1928 u příležitosti 10. výroční vzniku České republiky. Pozemek pro stavbu poskytla obec a návrh pro výstavbu podle finančních možností vypracoval V. Rychter. Stavbu po soutěži převzal do vedení Čeněk Puhlovský z Praskačky za celkovou částku 216.000 Kč. První základy byly položeny již v polovině března 1928. Slavnostní otevření 26.8.1928 bylo velkolepé, za účasti asi 3000 lidí zde vystupovaly špičky tehdejšího politického a uměleckého života. Okolí Škroupova domu pak upravili svépomocí občané. Později byl do areálu umístěn památník obětem 1. světové války s označením jmen padlých. Další významnou akcí byla 23. září 1934 oslava stého výročí vzniku písně “Kde domov můj”.
Unikátní stavba sloužila vzdělávacímu a divadelnímu spolku Škroup od jeho postavení v roce 1928 až do roku 1951. Škroupův dům byl plně využíván a divadelní spolek Škroup působil dokonce i během 2. světové války. V pozdější době bylo v sále zřízeno kino, které však pro prudký růst televize přestalo v roce 1966 promítat. Po zániku kina používala škola sál, jako tělocvičnu. Pravidelně se zde konaly oslavy s názvem Škroupovy Osice. S postupem let však přestal být objekt využíván.V současné době je objekt značně zchátralý. Na jeho rekonstrukci byl založen v roce 2000 Nadační fond Františka Škroupa, jehož cílem je zrekonstruovat Škroupův dům a provádět osvětovou činnost spojenou se jménem významného čecha – hudebníka a skladatele Františka Škroupa.
Další informace o Františku Škoupovi o jeho životě a díle naleznete na stránkách Nadačního fondu www.volny.cz/pavelsrpek/nadfon.htm

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Osicích

Původně cihlový gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie stojí na návrší přímo naproti osické faře. Svatyně prokazatelně existovala již v roce 1352. Z gotického objektu se zachoval presbytář, zřejmě i obvodové zdivo lodi a věž. V roce 1701 byl kostel barokizován. Vesměs barokní je také zařízení kostela. Uměleckou hodnotu má ručně vyřezávaný kůr z roku 1759. Při větrné smršti v roce 1929 byla kostelní báň zcela stržena, následně byla nahrazena bání s pozměněným tvarem, která je zde i v současnosti. V objektu je památkově chráněná márnice, o jejíž korouhvi v podobě smrtky s lukem se traduje pověst, že kam zamíří, tam někdo zemře. Pověst pochází z doby velkých morů ve středověku.