Třebovětice

Dne 3. července 1866 byla u Hradce Králové svedena rozhodující bitva prusko-rakouské války, která také byla poslední velkou bitvou na území České republiky. Rakouská armáda zaujala 12 km dlouhé postavení na pravém břehu Labe, čelem k Hořicím.

V ranních hodinách (7 – 9 hod.) zahájil 1. pruský armádní sbor útok proti postavením na říčce Bystřici proti obcím Benátky a Sadová. V tu dobu došlo také k prvnímu útoku části pruské Labské armády proti postavením saského sboru u Nechanic. Ve stejnou dobu se nechaly rakouský II. a IV. armádní sbor strhnout útokem pruské 7. pěší divize k boji o les Svíb, kde se odehrály nejkrvavější boje.

Ve střední části rakouského postavení, kde stály v obranném postavení III. a X. armádní sbor, došlo k útoku 1. pruského sboru okolo 9. hod. Mohutná palba rakouského dělostřelectva baterií od obce Lípa však na nějaký čas dalšímu postupu Prusů zabránila. Ve stejnou dobu pruská Labská armáda vytlačila saský sbor (spojenec Rakouska) a rakouský VIII. armádní sbor z Lubna a Hrádku k Hornímu Přímu a Probluzi.

 

pruská bohoslužba před bitvou

pruská bohoslužba před bitvou

 

Na pravém rakouském křídle se v 11,30 hod. začínalo schylovat k tragédii. Rakouský II. a IV. armádní sbor zaútočily za silné dělostřelecké podpory svých sborových záloh na Svíb, odkud vytlačily pruskou 7. pěší divizi až k Benátkám. Oba sbory tak zcela odkryly pravé křídlo rakouského postavení nastupující 2. pruské armádě od Račic a Hoříněvsi. Polní zbrojmistr Benedek ihned nařídil stáhnout II. a IV. armádní sbor na čáru Chlum-Neděliště-Lochenice. V tomto manévru zaútočily pruské jednotky na rakouský II. armádní sbor podporovaný 2. lehkou jezdeckou divizí. Prusové se již nedali zadržet.

Ve stejnou dobu (12 hod.) zaútočila pruská 1. gardová divize na Chlum od Máslojed. Rakušané ustoupili k Rozběřicím, ale vrchní velitel rakouské armády Ludvík Benedek vydal rozkazy k protiútoku na Chlum. Také na levém křídle nastoupila pruská Labská armáda k útoku.

Po 14. hod. začal mohutný útok pruské 1. armády proti Lípě a Chlumu. Rakouský III. armádní sbor za bojů ustoupil k Hradci Králové, protiútok zahájily postupně rakouský IV., I. a VI. armádní sbor, ale pruská zteč vše zvrátila.

Po zhodnocení kritické situace na všech částech bojiště vydal polní zbrojmistr Benedek krátce po 16. hodině rozkaz k ústupu. Chaos v řadách rakouských pluků a praporů způsobil, že z ústupu se stal útěk. Přechody přes řeku Labe nedostačovaly, mnoho vojáků v rozvodněné řece utonulo. Zbytky rakouské armády se v průběhu noci a 4. července 1866 soustřeďovaly na levém břehu Labe, odkud následoval ústup k pevnosti Olomouc.

 

Historie obce

Obec Třebovětice leží 7 km jihovýchodně od Hořic, na levém břehu říčky Bystřice. První písemná zpráva pochází z r. 1356, kdy se uvádí Přibek „zvaný Dubek“ z Třebovětic, po něm Mareš z Ostrova, J. Halíř z Kunčic a další. První zpráva o tvrzi pochází z r. 1447 kdy Svatobor z Chvalkovic koupil od Vaněka z Těšína tvrz, dvůr a část vsi Třebovětice s částmi Horní a Dolní Černůtky. Roku 1465 dal husitský král Jiří z Poděbrad Třebovětice jako odúmrť Bořivojovi Kapůlovi ze Smiřic. Ve třicetileté válce tvrz zpustla. Druhá tvrz vznikla zřejmě po r. 1457, prvně se připomíná r. 1505 za Jana Rašína z Rýzmburka. Poté přešli Třebovětice do rukou Zárubů z Hustířan. Roku 1632 po smrti Václava Záruby připojil Albrecht z Valdštejna třebovětický statek s tvrzí k Hořicím. Po Valdštejnově smrti získal celý statek od Ferdinanda II. Jakub Strozzi a jeho synové. V r. 1665 koupil Třebovětice s tvrzí Václav Záruba z Hustířan, držitel jedné části Třebovětic, a od té doby byly trvale spojeny s Cerekvicí nad Bystřicí.

V Třebověticích se narodil v roce 1822 Josef Jorák, učitel na hlavní škole v Hořicích. Byl prvním městským kronikářem (za 35 let napsal 2254 stran velkého formátu), zakladatelem a činným členem mnoha spolků v Hořicích. Zemřel v roce 1901 v Hořicích. V obci na rozcestí stojí socha sv. Josefa z r. 1712. Na návsi se nacházejí čtyři kamenné smírčí kříže.

 

Třebovětice - infotabule

Třebovětice – infotabule