Chlum

Obec Chlum se v roce 1866 stala místem krvavých střetů mezi rakouskou Severní armádou a pruskými vojsky (Labská, 1. a 2. armáda). Chlumské návrší se nacházelo ve středu rakouského postavení, kde operoval III. armádní sbor pod vedením podmaršálka arcivévody Arnošta.

3. července ráno obsadila Chlum část brigády plukovníka Benedeka (pěší pluky č. 52 a 78, myslivecký prapor č. 4 a baterie č. 4 dělostřeleckého pluku č. 8). Sborové dělostřelectvo se rozmístilo na temeni svahu, ke kterému se přibližovala ve 14 hodin pruská 1. gardová divize generálporučíka Hillera von Görtringena. Před obcí se Prusové srazili s mysliveckým praporem č. 30 a II. praporem 68. pěšího pluku od brigády arcivévody Josefa (pěší pluky č. 67 a 68, myslivecký prapor č. 30 a baterie č. 4 dělostřeleckého pluku č. 4) od IV. armádního sboru. Pruské jednotky dobyly šest děl a pokračovaly v dalším postupu. Ostatní baterie ujely, jakmile se nepřítel objevil.

Samotnou obec Chlum bránily brigády generálmajora Appiana (pěší pluky č. 46 a 62, myslivecký prapor č. 4 a baterie č. 3 dělostřeleckého pluku č. 8) a generálmajora Brandensteina od IV. armádního sboru. I. prapor 62. pěšího pluku se vrhl proti útočícím oddílům pruské Knappeho brigády, ale byl rozprášen. V jeho čele padl i velitel pluku plukovník Slawecki.

 

Chlum - bitva

Boj pěchot o obec Chlum

 

Okolo 15. hod., kdy byl Chlum dobyt nepřítelem, polní zbrojmistr Ludvík Benedek začal organizovat opětovné získání tohoto klíčového postavení bitevní linie. Nejdříve vyslal proti vesnici III. prapor 52. pěšího pluku, ale tomu se nepodařilo Prusy vytlačit. Ti naopak začali palbou ohrožovat postavení rakouských baterií. Generálmajor Appiano se chtěl pokusit se svými zbývajícími prapory o dobytí Chlumu, ale byl již v týlu ohrožován pruskými jednotkami, které pronikly k Rozběřicím.

Mezitím byly do boje nasazeny i rakouské zálohy. Nejdříve prošel VI. armádní sbor Rozběřicemi a dosáhl jihovýchodního okraje Chlumu. Prusům ale dorazily posily, a tak se jim podařilo rakouský postup zastavit. Krátce po 16. hodině byl proti obci vyslán i I. armádní sbor. Jeho bodákový útok byl krvavě odražen. Tím se Prusové stali definitivními pány Chlumské výšiny. Rakouská armáda, kryta jízdou a dělostřelectvem, musela ustoupit k Hradci Králové. Bitva byla rozhodnuta.

 

Chlum po bitvě

Chlum po bitvě

 

Chlum a jeho nejbližší okolí je doslova poseto množstvím prostých i monumentálních památníků, které připomínají utrpení tisíců vojáků obou válčících stran. Např. v kostele Proměnění Páně se nacházejí pomníky e. č. 24 a 458 a na přilehlém hřbitově e. č. 25, 26 a 202. Na jižním cípu obce se v poli rozkládá tzv. „Pruský hřbitov“, pár metrů dále na západ je Ossarium a u obce Lípa se nachází Mauzoleum. Nedaleko Válečného muzea 1866 dominuje okolí monumentální pomník „Baterie mrtvých“.

 

Chlum - infotabule

Chlum – infotabule