Chlum

Setník August van der Groeben byl 3. července 1866 se svojí jízdní baterií číslo 7./VIII. přidělen k dělostřelecké záloze rakouského III. armádního sboru. Všech osm van der Groebenových děl bylo postaveno severozápadně od Chlumu čelem k lesu Svíb a Máslojedům. Přibližně v 15.10 hodin van der Groeben zjistil, že se nepřítel nepozorován dostal do zad rakouského středu a že je na Chlumu. Setník zastavil palbu své baterie, popojel o 300 kroků ke vsi a hlavně děl obrátil proti Chlumu. Přibližně 11 ran se podařilo vystřelit a na čas zastavit postupující pruské divize, než rychlopalba nepřítele umlčela Groebenovu baterii. Současně padli velitel, jeden důstojník, 52 mužů a 68 koní. Padlý setník byl in memoriam vyznamenán Řádem Marie Terezie.

 

baterie mrtvých

baterie mrtvých

 

Pomník věnovaný Baterii mrtvých (e.č. 275), jmenovitě veliteli rakouské jízdní baterie č. 7./VIII., setníkovi van der Groeben, nadporučíkovi Heinrichu Wolfovi a 52 mužům baterie, zbudoval Spolek pro udržování pomníků na bojišti Králové-hradeckém s přispěním vo-jenského řádu Marie Terezie a rakouského dělostřelectva nákladem 4.000 zl. Je to deset metrů vysoký sloup z hořického pískovce, na jehož podstavci na přední straně v reliéfu spočívá lev na troskách rozbitého děla. Na vrcholu sloupu stojí více než dva metry vysoká socha Austrie, která drží v levé ruce štít a v pravé ruce vavřínový věnec. Sloup je zdoben přilbou, věncem z dubových listů a palmou, hlavami medúz, ze sloupu vyčnívají jícny děl z bronzu. Po stranách kolem sloupu stojí čtyři pilíře s flambony. Pomník navrhl profesor a pozdější ředitel odborné školy pro sochaře a kameníky v Hořicích architekt Václav Jan Weinzettl. Model a ornamentální práce provedli učitelé a žáci školy. Práce sochařské a kamenické podle modelu prof. Arnošta Poppa z Prahy jsou dílem sochařů Antonína Šešiny a Jana Jandery z Hořic. Bronzové reliéfy a drobné plastiky s vojenskými motivy, kterými je zdoben sloup, dodala firma V. Maška z Prahy-Karlína, měděný věnec je od cizeléra Františka Houdela z Prahy a železné řetězy pocházejí z dílny bratrů Pechánkových z Hořic. Pomník byl slavnostně odhalen 3. října 1893 za účasti vysokých vojenských hodnostářů a široké veřejnosti.

 

pomník baterie mrtvých

pomník baterie mrtvých

 

Uprostřed travnaté plochy, lemované živým plotem, za pomníkem Baterie mrtvých je umělecky kovaným železným křížem (e.č. 452) označen hrob padlých dělostřelců.

Naproti přes cestu na okraji lesa je na valu pruského tábora z roku 1745 typová pískovcová pyramida e.č. 271.

 

Z brožury Zdeňka Jánského Baterie mrtvých u Chlumu v roce 1866:

„Na podzim 3. října 1893 se poblíž obce Chlum severovýchodně od Hradce Králové odbývala pompézní slavnost. U příležitosti podzimních manévrů zde byl odhalen monumentální pomník věnovaný setníku Groebenovi a padlým z jízdní dělostřelecké baterie č. 7 od  8. dělostřeleckého pluku (7./VIII.), kteří položili své životy v bitvě   3. července 1866… Mezi přítomnými nechyběli ani ti, co přežili smrtonosnou palbu pruských jednotek – veteráni sloužící pod Groebenem v roce 1866. Jmenovitě bývalý ohněstrůjce Josef Horák, poddělostřelec Anton Wiehl, naddělostřelec Franz Petschner a poddělostřelec Franz Tuch…“

 

Chlum - infotabule

Chlum – infotabule