Třesovice

Obec Třesovice se 3. července 1866 nacházela na rozhraní dvou armádních sborů rakouského X. (podmaršálek Gablenz) a saského (korunní princ Albert). Byla však obsazena pouze saským 5. praporem. V noci z 2. na 3. července byl na předních strážích u Třesovic rozmístěn III. prapor rakouského pěšího pluku č. 3, který se ráno přesunul k Mokrovousům a Dohaličkám. Výšinu mezi Třesovicemi a Popovicemi měl podle bitevní dispozice obsadit saský armádní sbor. Korunní princ Albert však považoval za výhodnější umístit své vojsko na výšinách u Přímu a Probluze a své jádro rozmístil v tomto postavení. Tímto rozhodnutím se saský sbor vzdal strategické výhody vyvýšeného hřebene, táhnoucího se podél říčky Bystřice. Umožnil tak Prusům plně se rozvinout po přechodu řeky do bojové formace.

Poté, co se v jižní části královéhradeckého bojiště rozhořel prudký dělostřelecký boj, saská 2. brigáda, vedená plukovníkem Hakem (pěší prapor č. 5, 6, 7, 8 a myslivecký prapor č. 2) a nacházející se na nejsevernějším křídle saského sboru, opustila Třesovice a Popovice. Zaujala postavení severozápadně od Probluze. Když pruská Labská armáda pod velením generála pěchoty Herwartha von Bittenfeld překonala u Nechanic říčku Bystřici, byla její 14. pěší divize generálporučíka zu Münster-Meinhövela vyslána přes Lubno proti Probluzi. Jezdci westfálského hulánského pluku č. 5, zařazeného ke 14. pruské pěší divizi, dostali rozkaz, aby vyhledali spojení se severněji stojící pruskou 1. armádou prince Bedřicha Karla a předali tam hlášení, že velitel Labské armády hodlá podniknout útok proti pravému křídlu rakousko-saského postavení u Probluze.

Velitel hulánů plukovník von Richthofen se proto přesunul s celým plukem východně od Popovic, kde byl z pravého boku kryt lesem. V blízkosti Třesovic dosáhli huláni spojení s 1. armádou a velitel pluku odeslal vicestrážmistra Halleye se dvěma hulány k vrchnímu velitelství armády prince Bedřicha Karla s hlášením o navázání kontaktu a o útoku Labské armády proti Probluzi a Hornímu Přímu.

Hulánský pluk č. 9 zatím objel severní část lesa a mířil ke Střezeticím. Ve chvíli, kdy bylo odesláno hlášení na velitelství 1. armády, zasáhla pluk z boku silná dělostřelecká palba saské baterie Heydenreich, postavené směrem k Probluzi. Granáty usmrtily jednoho hulána a sedm koní, dva muži později na následky zranění zemřeli.

 

pruský dragoun útočí na rakouskou pěchotu

pruský dragoun útočí na rakouskou pěchotu

 

Památky z roku 1866

Na východním okraji třesovického lesa „Dubina“, cca 50 m od jeho jihovýchodního rohu a severně od polní cesty ze Střezetic do lesa, se nachází pomník ev. č. 425. Je to pískovcová typová pyramida s kamennou deskou s nápisy v německém a českém jazyce. Původní kříž typu 302B na hrobě tří hulánů od pruského westfálského hulánského pluku č. 5 nahradil nový pomník věnovaný Alešem Zlatohlávkem a ing. Josefem Komárkem. Odhalen 29. 10. 1994.

Uprostřed obce Třesovice stojí na návsi pomník ev. č. 240. Je to pískovcová typová pyramida všeobecného věnování všem vojákům padlým v obvodu obce. Zřízen Komitétem 1866.

 

útok saské pěchoty

útok saské pěchoty

 

Kronika

Pamětní kniha obce Třesovice popisuje válku roku 1866 od přípravy k válce přes průběh jednotlivých bitev až po ukončení války. Na závěr kronikář líčí následky této války slovy:

„Tím ukončena nedlouhá sice, ale dosti krvavá válka, která mnoho zármutku v četných rodinách způsobila, mnoho zmrzačených mladých mužů zůstavila a na níž upomínka dlouho udržovati se bude v obyvatelstvu našeho okolí, kde rozhodná bitva byla svedena a kde četné nákladné i prosté pomníky stále na krvavý 3. červenec 1866 připomínají.

Granátů takových, jak průběhem líčení bitvy bylo podotčeno, metala rakouská dělostřelba ohromné množství a bránila tím postupu pruských vojů. Velmi četné granáty padnuvše na měkčí půdu neexplodovaly a zůstaly neporušeny. V příkopech u cest leželo jich množství a četní lidé po bitvě je sbírali a domů nosili, aby z nich získali střelného prachu. Tak v Třesovicích v čís. pop. 61 tesař Jan Brouček rozšroubovával granát, který vybuchl. Výbuchem poděšeným sousedům, když sem přišli, naskytlo se hrozné divadlo. Děvče Marie Fiedlerová byla na místě zabita, Františku Broučkovi proražena byla lebka, takže ve velikých bolestech druhý den zemřel, Anně Fiedlerové přeražena byla noha, která jí pak pruským lékařem byla odňata, hoch Jan Brouček odnesl si jen menší poranění na noze. V čís. p. 15 domkař J. Kučera zanedlouho potom zapaloval granát ve světnici. Výbuchem jeho vše ve světnici bylo rozbito a Kučera otřesem vzduchu ohluchl.

Však ještě jiný zlý následek měla válka. Vojskem Pruským zavlečena byla do Čech epidemie cholerová. V Třesovicích na choleru zemřelo asi 55 lidí. Teprve následujícího roku 1867 nákaza úplně vymizela“.

 

Třesovice - infotabule

Třesovice – infotabule