Střezetice

Obec Střezetice má v událostech bitvy u Hradce Králové specifické a zcela nezastupitelné místo. V prostoru mezi Střezeticemi a Dlouhými Dvory se totiž v několika střetnutích utkala mezi 16,15 hod. a 16,45 hod. rakouská jízda, kryjící ústup Severní armády vedené polním zbrojmistrem Ludvíkem Benedekem, s jízdou pruskou a ustupující rakouské jednotky pronásledovala. Tato významná epizoda bitvy vešla do dějin pod názvem „Srážka jízdy u Střezetic“, a stala se druhým největším střetnutím jezdeckých mas v 19. století (po srážce jízdy u Liebertwolkwitz v bitvě u Lipska roku 1813).

Na pruské straně zasáhla nejprve do boje 2. jízdní divize generálmajora von Hahna, a to svou 2. lehkou jezdeckou brigádou generálmajora vévody Viléma von Mecklenburg-Schwerin (hulánský pluk č. 11, husarský pluk č. 3, gardový dragounský pluk č. 2 a jízdní dělostřelecká baterie) a částí 3. lehké jezdecké brigády generálmajora von der Groebena (husarský pluk č. 12, dragounský pluk č. 3 a jízdní dělostřelecká baterie). Na čele bojové sestavy jel 3. dragounský pluk, ve druhém sledu cválal 11. hulánský pluk, za ním pak 2. gardový dragounský pluk a 5. husarský pluk. Další pruská 1. jezdecká divize generálmajora von Alvenslebena se přesouvala od Probluze k obci. V čele postupoval 1. gardový dragounský pluk, následovaný 1. gardovým hulánským plukem. Ve Střezeticích již byla oddělení pruského 31. a 25. pěšího pluku a jedna baterie dělostřelectva.

 

střet jízdy u Střezetic

střet jízdy u Střezetic

 

Když velitel rakouské 3. rezervní jízdní divize generálmajor Coudenhove spatřil blížící se nepřátelskou jízdu, seřadil své jezdce do bitevního šiku. V čele byla brigáda generálmajora knížete Windischgraetze (kyrysnický pluk č. 2 a 8, hulánský pluk č. 7 a jízdní dělostřelecká baterie č. 2 dělostřeleckého pluku č. XII) s 8. plukem v prvním a 2. plukem ve druhém šiku. Za ní se zformovala brigáda generálmajora Mengena (kyrysnický pluk č. 10 a 12, hulánský pluk č. 1 a jízdní dělostřelecká baterie č. 3 dělostřeleckého pluku č. XII). Přední pruský sled se nejprve otočil před přijíždějícími řadami rakouských kyrysníků, ale když mu přijela na pomoc posila, vrhl se do boje s Rakušany. Pruská jízda útoku neodolala a obrátila se na útěk. Rakouští jezdci ji pronásledovali až k Bystřici. Zde se však dostali do palby nepřátelské pěchoty a nezbylo jim, než ustoupit zpět. Coudenhovova divize ustoupila podél Střezetic k Bříze.

V této srážce u Střezetic se rakouské jezdectvo vyznamenalo a zastavilo pruské pronásledování, čímž odvrátilo hrozící katastrofu celé Severní armády. Tento neúprosný boj zachytil na monumentálním obraze „Srážka jízdy u Střezetic“ malíř Václav Sochor (1855 – 1935). Obraz zakoupil pro vojenské muzeum ve vídeňském Arsenalu císař František Josef I. Jeho reprodukce je vystavena ve Válečném muzeu 1866 na Chlumu.

Během jezdecké srážky u Střezetic a při začátku pronásledování Rakušanů pruskou jízdou se nacházel pruský vysoký generální štáb v záhybu silnice mezi Střezeticemi a Třesovicemi. Po ústupu rakouského jezdectva k Rosnicím se pruský král se svým štábem přemístil pod osadu Bor.

 

střet jízdy u Střezetic

střet jízdy u Střezetic

 

Památky z roku 1866

V obci se nachází jen pomník ev. č. 241, který stojí uprostřed obce u odbočky silnice vedoucí na Probluz. Je to pískovcová typová pyramida s nápisem 3. 7. 1866. Pomník všeobecného věnování byl zřízen Komitétem 1866.

 

Kronika

V pamětní knize Obecné školy Nechanice je zaznamenána tato událost: „Po nešťastné bitvě dne 3. července 1866 a uzavřeném pokoji mezi Rakouskem a Pruskem v Praze Jeho Veličenstvo císař pán cestoval po Moravě, Slezsku a Čechách, aby shlédl místa válkou zpustošená. Dne 18. září vyjel z Vídně, přes Moravu a Slezsko, pak do Čech do Prahy, tam pobyl 6 dní, kde všecky památnosti a všecky ústavy i nemocnice prohlédl, mnoho peněz k rozličným ústavům a chudým rozdal.

Z Prahy jel přes Mladou Boleslav k Mnichovu Hradišti na bojiště, odtud do Liberce, odtud zpět, přenocoval na Sychrově v zámku Jeho Osvícenosti knížete Rohana; odtud po dráze k Josefovu a ke Skalici na bojiště; přenocoval v zámku ratibořickém. Pak 4. listopadu ráno z Josefova po dráze do nádraží hradeckého, tam sedl do vozu a jel na strašné bojiště k Šestarům, Nedělišťům, Lípě a Chlumu, kdež vešel do rozbitého chrámu Páně, a když ještě na dlažbě viděl krev raněných, oslzel; tam též daroval 500 zl. na rozbitou školu.

Od Chlumu jel k Třezeticum do okresu nechánického, u Třezetic byla vkusně vystavená slavnostní brána, u které bylo shromážděno c. k. úřednictvo a duchovenstvo z Nechanic, úředníci a myslivci Jeho Osvícenosti pana hraběte z Harrachu, cechové z Nechánic s prapory a kapelou, a veteráni z Bydžova s praporem, důstojníkem a kapelou, a množství lidstva. Na bráně byl v předu nápis: Vítáme Tě, Otče vlasti a vzadu: Bůh a láska naše sprovázej Tebe.  Při příjezdu Jeho Veličenstva od Chlumu hrály obě kapely národní hymnu; u brány zastavil a sestoupil z vozu, uvítal jej c. k. okresní z Nechánic pan rytíř z Meyersbachu, jemuž poděkoval, a poté měl k němu krátkou řeč po česku měšťanosta z Nechánic pan Antonín Čerych, jemuž poděkovav, bylo třikrát provoláno: Sláva.“

 

Střezetice - infotabule

Střezetice – infotabule