Mokrovousy

Noc před bitvou 3. 7. 1866 strávil v Mokrovousích rakouský III. prapor pěšího pluku č. 3 zařazený v sestavě brigády generálmajora Knebela (pěší pluk č. 1 a 3, prapor polních myslivců č. 28 a baterie č. 3 dělostřeleckého pluku č. III). Vojáci tohoto praporu zajišťovali přední stráže X. armádního sboru podmaršálka Ludvíka Gablenze, který jako jediný rakouský velitel vyhrál na severním bojišti v roce 1866 bitvu (Trutnov 27. 6. 1866).

Ráno 3. července dostal 3. pěší pluk rozkaz prozatímně obsadit Mokrovousy a Dohaličky, než sem dorazí brigáda generálmajora barona Wimpffena (pěší pluk č. 13 a 58 a baterie č. 4 dělostřeleckého pluku č. III). I. prapor pěšího pluku č. 3 obsadil Mokrovousy a zůstal stát na výšinách za obcí i poté, co dorazila Wimpffenova brigáda. Mokrovouský dvůr, kde byl později pruskou armádou zřízen lazaret, obsadil spolu s Wimpffenovou brigádou III. prapor 3. pěšího pluku. Oba prapory setrvaly na místě s jednotkami Wimpffenovy brigády. I. a III. prapor pěšího pluku č. 58 obsadily obec.

 

pruské ležení

pruské ležení

 

V tu dobu také dvě rakouské eskadrony 9. hulánského pluku hraběte Mensdorffa, přidělené k X. armádnímu sboru, udržovaly na levém křídle brigády v nížině jižně od Mokrovous spojení se saským armádním sborem korunního prince Alberta. Proti hulánům byl vyslán jeden prapor pruského 54. pluku od 3. pěší divize, který za pomoci II. praporu 13. pěšího pluku krvavě odrazily dva prapory rakouského pěšího pluku č. 58 od Wimpffenovy brigády.

Vzhledem k tomu, že ústupem rakouského III. sboru arcivévody Arnošta k Lípě bylo postavení X. armádního sboru ohroženo, musela se v 10 hod. i Wimpffenova brigáda stáhnout na Dlouhodvorskou výšinu. Poté byly Mokrovousy obsazeny pruským 54. pěším plukem, který zde setrval až do 15,40 hod., kdy pruský král Vilém I. vydal rozkaz k všeobecnému útoku.

V pamětní knize obce Mžany jsou zmiňovány v souvislosti s válkou roku 1866 i Mokrovousy: „Mnoho neštěstí se také přihodilo z všetečnosti a neopatrnosti obyvatelstva při nalézání porůznu ležících granátů. V Mokrovousích hoch Frýda při rozdělávání granátu přišel o ruku. Tu a tam chlapci, zapalujíce z patron získaný střelný prach, způsobili si různá poranění, ano i zmrzačení.

Ač bitva v úterý svedena byla, trvalo pochovávání mrtvých po celý týden. V panské zahradě v Mokrovousích zastřelený vojín do Bystřice hlavou dolů obrácen spadl a tak ve vodě nalezen jest.“

 

pruští ranění

pruští ranění

 

Památky 1866

Na návsi v zahradě domu čp. 61 stojí pomníky ev. č. 10 a 174 – 176. Pomník ev. č. 10 je malá typová pískovcová pyramida věnovaná jednomu pruskému a dvěma rakouským vojákům. Původně stávala asi 300 m od mokrovouského dvora na louce zvané „Na rozumě“.

Památky ev. č. 174 – 176 jsou typové pískovcové pyramidy. Pomník ev. č. 174 je věnován 36 rakouským a pruským vojákům, ev. č. 175 připomíná sedm padlých pruských vojáků a pomník ev. č. 176 je věnován jednomu rakouskému důstojníkovi a deseti rakouským a pruským vojákům.

Na jižním okraji obce u silnice Mokrovousy – Třesovice je v zahradě pomník ev. č. 243. Pískovcová typová pyramida všeobecného věnování všem vojákům padlým v obvodu obce byla zřízena Komitétem 1866.

 

Kronika

V kronice obce Máslojedy se píše: „Hned po bitvě počala se po Čechách šířit zlá nemoc, cholera. Nemocí tou onemocnělo v Čechách 67 000 lidu, z nichž polovina lidu zemřelo. V obcích na jihu bojiště položených, zvláště ve Všestarech, Probluzi, Mokrovousích, Třesovicích a dále na jih a západ až do Prahy, zmíralo mnoho lidu.“

 

Mokrovousy - infotabule

Mokrovousy – infotabule