Hněvčeves

Obec Hněvčeves se za bitvy 3. července 1866 nacházela v místech nástupu pruské 1. armády generála jízdy prince Bedřicha Karla. Byla na rozhraní dvou pěších divizí – 7. generálmajora von Franseckyho (Cerekvice n. B.) a 8. generálporučíka von Horna (Sadová) – a do bojů nebyla vtažena.

Velitel pruské 1. armády Bedřich Karel vyrazil v ranních hodinách na obhlídku terénu podél říčky Bystřice. Když dorazil do svého hlavního stanu na výšině u Dubu, zjistil, že mezi Sadovou a Cerekvicí n. B. je široká mezera. 7. pěší divize proto měla navázat dotyk s 8. pěší divizí. Do prostoru byla vyslána také kombinovaná jezdecká brigáda generálmajora von Bismarck-Bohlena.

 

generál Francesky

generál Francesky

 

Den před bitvou však došlo kolem 7. hod. ranní v Hněvčevsi ke srážce rakouských a pruských předních stráží. Její obětí se stal rakouský polní myslivec František Kozák od rakouského 14. praporu polních myslivců, první padlý bitvy u Hradce Králové. Tato srážka se odehrála nedaleko roubené chalupy čp. 15. „Hlídka rakouská a pruská přišly u Kadeřávkových (as 100 kroků od kostela) na sebe a jeden rakouský myslivec jest zastřelen a také jeden Prus, a to se stalo před očima domácích. Teď nastal útěk ouplný a zůstalo v Hněvčevsi jen 10 mužů s knězem a as tolik žen. Příbytky, komory, sklepy, chlévy zůstaly otevřeny, jelikož se sem donesla zpráva, že kde Prusové najdou zavřeno, tam že zle řádí.“ Tak je zaznamenána událost v pamětní knize Farního úřadu Hněvčeves.

V den bitvy byly přes Hněvčeves vedeny transporty rakouských zajatců z bojů o les Svíb. V místním kostele byli internováni zajatí rakouští vojáci převážně od pěšího pluku č. 21 Reischach. Tito vojáci, převážně Češi z Čáslavska, byli později odvedeni do cerekvického kostela, kde zůstali zavřeni po tři dny.

V bývalém hostinci čp. 11 (zemřel zde setník Lehnert od rakouského 30. praporu polních myslivců), ve staré škole čp. 10 a v bývalém poplužním dvoře byly zřízeny pruské lazarety.

 

ukázka uniforem pruského jezdectva

ukázka uniforem pruského jezdectva

 

Památky z roku 1866

Nedaleko od kostela stojí pomník ev. č. 358, který Františku Kozákovi v roce 1900 zřídil Komitét 1866. Má tvar kvádru s římsou, v němž je nasazen masivní litinový kříž s Kristem (kříž typu 298).

U kostela sv. Jiří na bývalém starém hřbitově stojí pomník ev. č. 90. Jedná se o pískovcový pomník s vysokým ozdobným litinovým křížem, který připomíná rakouského setníka Franze Lehnerta od 30. praporu polních myslivců.

Na vnitřní stěně kostela sv. Jiří je památka ev. č. 257. Deska z černého mramoru v ozdobném pískovcovém rámu je věnována první oběti královéhradecké bitvy rakouskému myslivci Františku Kozákovi od 14. praporu polních myslivců.

 

Kronika

V pamětní knize Farního úřadu Hněvčeves farář mimo jiné zaznamenal: „Ráno 2. července jdu k oltáři Panny Marie, abych sebe, osadníky, chrám i vojsko v mocnou ochranu poručil. Přítomno as 15 – 20 lidí. Začínám první slova, tu padne velmi blízko kostela střelná rána, hned druhá, 3., 4., 5.! Duch se ve všech přítomných tají, já pak s bolestnou předtuchou, že jako nebyla dokonána nejsvětější tato oběť, také nebude dokonáno vítězství vojska… …zmínil jsem se, že hned po bitvě (dne 3. července) staly se ze všech míst na bojišti a blíže něho lazarety. Do Hněvčevsi dne 3. bylo jich položeno ve škole 6, v hospodě u Josefa Podlipného 20. V Hněvčevsi měli k obsluze jednoho lazaretního sluhu – Prusa, do dvora jich dáno 18, obsluha a stravování těchto uvízlo na šafářce, ženě statečné a dobré. Tu skonal, zbožně přijav svaté svátosti, dne 5. července večer František Lehner, setník od 30. praporu našich myslivců, a byl nepochybně první ze všech těch tisíců padlých v zemi posvěcené, totiž na hřbitově u chrámu sv. Jiří mučedníka v Hněvčevsi, pochován. Otec jeho pan major Vincenc Lehnert psal mi takto: Dobře jste našeho drahého poznal, když o něm pravíte, že musel býti duše dobrá, šlechetná.“

 

Hněvčeves - infotabule

Hněvčeves – infotabule