Dohalice

Obec Dohalice se 3. července 1866 nacházela v samém středu bitevního pole. Ráno v 7 hod. dorazila do vsi Knebelova brigáda (pěší pluk č. 1 a 3, prapor polních myslivců č. 28 a baterie č. 3 dělostřeleckého pluku č. III) od rakouského X. armádního sboru podmaršálka Ludvíka Gablenze. Tyto jednotky měly až do příchodu brigády generálmajora barona Wimpffena (pěší pluk č. 13 a 58 a baterie č. 4 dělostřeleckého pluku č. III) od stejného sboru hájit také Dohaličky a Mokrovousy.

Brigádní baterie č. 3/III, postavená pod obcí Lípa, se ihned zapojila do dělostřeleckého boje. Vedla až do 9. hod. neúnavnou palbu proti pruským kolonám překračujícím říčku Bystřici. V tu dobu se také plně rozvinuly i baterie rakouského středu, čímž se podstatně zvýšila palebná síla Rakušanů. Přesto se kolem 10. hod. stalo postavení brigád X. sboru neudržitelné. Proti němu postupovala značná pruská přesila, na jejímž čele se nacházela 6. pěší brigáda generálmajora von Winterfelda. Pruský 42. pěší pluk byl vyslán proti Dohalicím, které dosud hájila Knebelova brigáda. Ta byla zezadu ohrožena pruskou 8. divizí generálporučíka von Horna. Poté, co Wimpffenova brigáda vyklidila Dohaličky a Mokrovousy, zůstaly jednotky Knebelovy brigády v boji osamoceny. Nezbylo nic jiného, než se po tříhodinovém boji stáhnout od cukrovaru do prostoru mezi Střezetice a Dlouhé Dvory k ostatním útvarům X. armádního sboru.

 

bitva u HK - dělostřelecká baterie

bitva u HK – dělostřelecká baterie

 

Ústup byl nastoupen pod ochranou brigádní baterie č.3/III a palby I. praporu pěšího pluku č. I. císaře Františka Josefa I. Při ústupu padla část mužstva 28. praporu polních myslivců do zajetí a pruský II. prapor 49. pěšího pluku nato obsadil Dohalice a Horní Dohalice. Velitel pruského I. armádního sboru generál jízdy princ Bedřich Karel ve 12 hod. rozkázal, aby do boje zasáhly v záloze stojící 5. a 6. divize, obě pod velením generálporučíka von Mansteina. Prvně jmenovaná divize překročila říčku Bystřici právě u Dohalic. I přes nasazení posledních pruských záloh ve středu bojové linie nastal rozhodující zvrat ve vývoji celé bitvy až odpoledne příchodem 2. pruské armády generála pěchoty korunního prince Bedřicha Viléma od severu.

 

bitva u HK

bitva u HK

 

Památky z roku 1866

V zatáčce u malé návsi proti bývalé tvrzi se nalézá pomník ev. č. 382. Připomíná rakouskou Knebelovu brigádu od X. armádního sboru. Je to socha lva z mušlového vápence stojící na podstavci. Pochází z Itálie a byla darována rakouským ministerstvem války Ústřednímu spolku. Pomník byl zhotoven rakouskými sochaři, kteří sloužili jako vojáci v Itálii. K instalování došlo pravděpodobně roku 1901. (Na soklu je vytesáno chybné č. 352). Na desce je nápis BRIGÁDA KNEBEL a datum 3. 7. 1866.

V zahradě domu čp. 18 se nachází pomník ev. č. 298, na společném hrobě rakouských a pruských vojáků. Tvoří jej vysoký pískovcový kvádr na odstupňovaném podstavci. Kvádr nese vzhůru se rozšiřující římsu, ukončenou hlavicí s litinovým křížem s plastikou Krista z téhož materiálu. (Na památce je chybné č. 299). Tyto kříže začal roku 1897 zřizovat Komitét 1866.

Na severovýchodním okraji obce stojí pomník ev. č. 222. Pískovcová typová pyramida jednoho rakouského důstojníka a 18 rakouských vojáků.

Dále na severovýchodním okraji obce na návrší, na louce směrem k lesu Holá, je pomník ev. č. 161. Mohutný kvádr z červeného mramoru má na vrcholu malý železný kříž. Připomíná rakouského setníka Antona svobodného pána Wolfa von Wachtentreue od 1. pěšího pluku. Věnováno rodinou.

Na severním okraji obce při silnici do Sadové proti sokolovně se nalézá skupina pomníků ev. č. 188, 190 a 191. Památka ev. č. 188 je pískovcový pomník s vysokým ozdobným litinovým křížem a nápisy v českém jazyce. Pomník je všeobecného věnování a byl zřízen úředníky bývalého cukrovaru v Sadové.

Pomník ev. č. 190 tvoří pískovcová typová pyramida s nápisy v českém a německém jazyce, k poctě Jana Bednáře, hrobníka ze Mžan, který obětavě ošetřoval raněné vojáky. Roku 1890 věnován Komitétem 1866. Stojí před hromadným hrobem.

Památka ev. č. 191 je mohutná typová pískovcová pyramida na vrcholu ukončená dělovým křížem z téhož materiálu. V místě je pochováno 65 rakouských a pruských vojáků. Pomník byl zřízen pruským řádem johanitů a péčí úředníků bývalého cukrovaru v Sadové.

 

Dohalice - infotabule

Dohalice – infotabule