Hořiněves

Obec se 3. července 1866 nacházela na nejkrajnějším pravém křídle rakouského II. armádního sboru podmaršálka von Thuna, který v rozporu s bitevní dispozicí nezaujal pozici mezi obcí Neděliště a řekou Labe, ale otočil ji o 90° západně a svou přední linii rozvinul na čáře Máslojedy – Hořiněves. Dvě brigády toho sboru, podnikly v 11.30 hod. útok proti lesu Svíb, aby uvolnily z tíživého postavení jednotky IV. armádního sboru.

 

pruský lazaret

pruský lazaret

Po zprávě o příchodu pruské 2. armády korunního prince od severu byl do obce posunut od Hořiněveské bažantnice 2. myslivecký prapor a 4 setniny 40. pěšího pluku. Došlo zde k jedné z prvních srážek mezi Rakušany a armádou korunního prince na bojišti u Hradce Králové. Jednotky rakouské Thomovy brigády od II. sboru se musely za těžkých ztrát stáhnout. Ve 13 hod. vstoupil do obce oddíl pruského majora Peteryho a pokračoval ve vítězném postupu přes Rejdiště a Máslojedy až do středu rakouského postavení u Chlumu. I přes odhodlání rakouských jednotek se nepodařilo pozice u Hořiněvse proti značné pruské přesile ubránit a musely ji vyklidit. Jednotky Thomovy brigády ustoupily východním směrem a zaujaly postavení u Sendražic, odkud dále pokračovaly k Lochenicím, kde překročily Labe.

V hořiněveském zámku byl Prusy zřízen lazaret. Kromě zámku sloužily jako lazarety také kostel sv. Prokopa a pravděpodobně i sousední fara, která byla v roce 1985 zbourána. Ve zdech kostela jsou dodnes zazděny pruské dělostřelecké granáty.

 

pomník praporu polních myslivců

pomník praporu polních myslivců

 

 

Hořiněves - infotabule

Hořiněves – infotabule