stezka_dvur_kralove

Prusko-rakouská válka 1866

Naučná stezka Bitva u Dvora Králové n.L.

Město Dvůr Králové nad Labem se stalo místem ústupových bojů rakouských jednotek IV. armádního sboru. Přestože není královédvorské bojiště z roku 1866 svoji velkostí rozsáhlé, prochází od roku 2007 místy největších bojů naučná stezka. Byla vybudována Komitétem pro udržování památek z války roku 1866 a navazuje v Choustníkově Hradišti na cyklotrasu „Po stopách války roku 1866 na Trutnovsku“ a ze Dvora Králové nad Labem pokračuje dále přes Dubenec, kde byl před bitvou u Hradce Králové ubytován štáb rakouské Severní armády včetně jejího velitele polního zbrojmistra Ludvíka Benedeka, až do Hořiněvsi na královéhradeckém bojišti. Zde se stezka napojuje na naučnou stezku „Josefov-Smiřice-Chlum 1866“, která seznamuje návštěvníky severní části bojiště u Hradce Králové s událostmi, jež se zde odehrály.

Celkem 16 zastávek se dvěmi odbočkami na 18 informačních tabulích seznamuje návštěvníka s událostmi bitvy u Dvora Králové nad Labem, dělostřeleckého souboje u Kuksu 30. června 1866 i s postupem pruské II. armády korunního prince Bedřicha Viléma. Na vybraných zastávkách jsou také stručně popsány válečné události, které se odehrály na vzdálených bojištích v Německu u Dermbachu, Bad Langensazy nebo Bad Kissingenu, v Itálii mezi jednotkami rakouské Jižní armády arcivévody Albrechta a piemontskými vojsky u Custozzy, nebo s povstalci Giusepa Garibaldiho v jižním Tyrolsku. Část naučné stezky je věnována méně známým událostem námořní války roku 1866 ve Středomoří mezi rakouskou a italskou flotilou.

Návštěvník má možnost se také blíže seznámit s životem a utrpením civilního obyvatelstva po bitvě u Dvora Králové nad Labem nebo s osudy raněných rakouských vojáků, kteří byli ošetřováni v lazaretech zřízených ve městě. Mnozí z nich svým zraněním podlehli a jsou pohřbeni přímo ve městě nebo v jeho okolí na místech, která jsou do dnešních dnů označena kamennými pomníky.

Stezka začíná v Choustníkově Hradišti u kostela sv. Kříže a končí v Hořiněvsi, kde navazuje na naučnou stezku „Josefov-Smiřice-Chlum 1866“. Její trasa měří 29 km a je označena turistickou značkou pro naučnou stezku. Vede po turisticky značených cestách a cyklostezkách nebo po silnicích I., II. a III. třídy. Všechny naučné stezky a cyklotrasy je možné absolvovat také opačným směrem. K tomu je uzpůsobena navigace na jednotlivých zastávkách.

 

NÁHLED TISKU MAPY

 

 

ZAMĚŘENÍ: Bitva u Dvora Králové nad Labem 29. června 1866,
Prusko-rakouská válka roku 1866, Rakousko-italská válka roku 1866
ZAČÁTEK: Choustníkovo Hradiště starý hřbitov u kostela sv. Kříže
KONEC: Hořiněves
KRAJ: Královéhradecký
DÉLKA: 29 km
POČET ZASTÁVEK: 16 zastávek a 2 odbočky
TYP STEZKY: Pro pěší i pro cyklisty
NÁROČNOST: Střední
ČAS PROHLÍDKY: 8 hod. pěší, 5 hod. cyklisté
ZNAČENÍ: Značena turistickou značkou pro naučnou stezku,
Vede po turisticky značených cestách a cyklostezkách
PRŮVODCE: Vydán v roce 2009   (možno objednat na www.1866.cz)
MAPA: Barevná s popisem
NÁVŠTĚVNOST: Celoročně
DOSTUPNOST: Automobilem do Choustníkova Hradiště, Autobusem do Choustníkova Hradiště
Vlakem do Dvora Králové n. L.
SPRÁVCE STEZKY: Komitét pro udržování památek z války roku 1866

Hořiněves

Obec se 3. července 1866 nacházela na nejkrajnějším pravém křídle rakouského II. armádního sboru podmaršálka von Thuna, který v rozporu s bitevní dispozicí nezaujal pozici mezi obcí Neděliště a řekou Labe, ale otočil ji o 90° západně a svou přední linii rozvinul na čáře Máslojedy – Hořiněves. Dvě brigády toho sboru, podnikly v 11.30 hod. Více…

horineves3

Vrchovnice

Před bitvou u Hradce Králové se obec stala pouze svědkem masivních přesunů rakouských vojsk. Nejdříve to bylo v noci z 29. na 30. června 2. rezervní jezdecká divize a za ní VI. armádní sbor polního podmaršálka Viléma Ramminga von Riedkirchen od Dubence a Chotěborek. Ty pokračovaly dále k Hořiněvsi a Máslojedům. Před třetí hodinou tudy Více…

vrchovnice

Žiželeves

Válečné události v roce 1866 zasáhly Žiželeves a její obyvatelstvo pouze okrajově a to v souvislosti s masivními přesuny vojsk jak rakouských, tak později pruských. Nejdříve to bylo v noci z 29. na 30. června. Projížděla tudy rakouská 2. rezervní jezdecká divize a za ní se vlekl v prachu cesty VI. armádní sbor polního podmaršálka Více…

zizeleves

Velký Vřešťov

V obci Velký Vřešťov ani v jejím okolí se za prusko-rakouské války roku 1866 nebojovalo. Přesto však obec válka zasáhla a to mohutnými přesuny rakouských i pruských vojsk. První jednotkou, která se v obci zdržela, byla rakouská armádní dělostřelecká záloha a to až do 30. června. Na její ochranu byl vyčleněn hulánský pluk č. 2 Více…

velky vrestov

Lanžov

Obec Lanžov se nestala přímo dějištěm bojů v prusko-rakouské válce 1866. Nicméně vojenské dění v obci bylo více než živé. Již 26. června dorazil do okolí obce rakouský IV. armádní sbor pod velením polního podmaršálka Tászillo hraběte Festetićse de Tolna. Ten okamžitě odeslal brigádu generálmajora Fleischhackera k Hostinnému, Brusnici a Mostku. O jeho hlavním stanu Více…

lanzov

Vilantice

Vilanticemi se za prusko-rakouské války roku 1866 pohybovalo velké množství rakouských a pruských vojsk. Například 26. června v podvečer se u Vilantic utábořil kolonový sklad rakouského IV. armádního sboru polního podmaršálka Taszila hraběte Festetićse a u Chotěborek přenocovala sborová dělostřelecká záloha. Největší přesuny rakouských vojsk v tomto prostoru však měly teprve nastat. Do 30. června Více…

vilantice

Velichovky

Obci Velichovky se naštěstí válečné běsnění za prusko-rakouské války roku 1866 do jisté míry vyhnulo. Během 26. června procházely obcí jednotky IV. armádního sboru polního podmaršálka Taszilo Festetićse směrem na Lanžov. Večer dorazila část dělostřelecké zálohy (3 baterie) X. armádního sboru polního podmaršálka Ludvíka Gablenze. Obec dělostřelci opustili následujícího dne v půl dvanácté dopoledne, aby Více…

velichovky

Dubenec

Ačkoliv se obec Dubenec nestala za prusko-rakouské války v roce 1866 přímo dějištěm bojů, sehrála v dějinách této války nezanedbatelnou roli. Dne 26. června rozbila u obce svoje ležení rakouská brigáda generálmajora Knebela, aby den na to, o půl jedenácté, vyrazila zrychleným přesunem do bitvy u Trutnova.     O tři dny později, 29. června, Více…

dubenec

Hřibojedy

První jednotku, kterou mohli obyvatelé Hřibojed za prusko-rakouské války 1866 spatřit, byla 27. června okolo 11. hodiny dopoledne brigáda generálmajora Alberta Knebela, která táhla z Dubence směrem k Trutnovu. Jednotky Knebelovy brigády společně s dalšími útvary rakouského X. armádního sboru polního podmaršálka Ludvíka Gablenze svedly ve dnech 27. a 28. června krvavý boj u Trutnova Více…

hribojedy

Libotov

První rakouská vojska prošla za prusko-rakouské války obcí Libotov 26. června 1866. Téhož dne večer se v obci utábořila rakouská brigáda arcivévody Josefa zařazená do sestavy IV. armádního sboru polního podmaršálka Taszillo Festetićse, která o tři dny později krvácela v bitvě u Svinišťan.     V den bitvy u Dvora Králové dne 29. června 1866 Více…

libotov