Prusko-rakouská válka 1866

Úvod

V polovině 60. let 19. století zesílily rozpory Rakouska s jeho severním sousedem a dlouholetým rivalem, Pruskem. Prusko, které se po napoleonských válkách zařadilo mezi pět rozhodujících evropských mocností, stále více usilovalo o svou hegemonii v celém Německu. Dříve nebo později se jeho mocenské zájmy proto musely opět dostat do protikladu se zájmy rakouskými. Rakousko tehdy zastávalo ideu uspořádání poměrů v německy mluvících zemích bývalé Svaté říše římské spíše jako volné federace jednotlivých států – tedy Německého spolku.

 

Naproti tomu zájmem Pruska bylo co nejrychlejší sjednocení celého Německa pod jeho vlastní nadvládou. Ne všechny tehdejší německé státy byly pruské politice sjednocování „krví a železem“, kterou zosobňoval především kancléř Otto von Bismarck, nakloněny. Na stranu Rakouska se přiklonila některá království (Bavorsko, Hannoversko či Sasko) a také řada menších vévodství a knížectví, která se (často oprávněně) obávala pruské anexe. Prusko naopak mohlo počítat s podporou středně velkých německých zemí jako Meklenbursko či Oldenbursko a také většiny svobodných měst (Hamburk, Brémy, Lübeck). Paradoxně byl častým motivem „spojenectví“ těchto státečků se silným Pruskem vlastně jen strach z okupace. Znepřátelené „bloky“ však již byly vytvořeny a rozhodující zápas o vliv v Německu byl tedy jen otázkou času.

 

Přímou záminkou k válečnému měření sil se stala situace v tzv. zálabských vévodstvích (ležících severně od řeky Labe u dánských hranic), především ve Šlesvicku a Holštýnsku. Obě země v roce 1863 anektovalo Dánsko, čímž vyprovokovalo ráznou protiakci Německého spolku a především obou jeho nejsilnějších států, Rakouska a Pruska. Během války, která vypukla v roce 1864, porazily společně armády obou států Dány na souši a námořní eskadra pod vedením Rakušana Wilhelma von Tegetthoff svedla u Helgolandu úspěšný boj s dánským loďstvem.

 

Dánský král se tak po porážce musel zříct nároků na zálabská vévodství, která přešla pod správu obou vítězných mocností. Pro Rakousko, kterému připadla správa Holštýnska, se tato jakási evropská kolonie, obklopená pruskými državami, stala skutečnou noční můrou. Nejen, že zde muselo udržovat vojenský kontingent pod velením podmaršálka Ludwiga von Gablenz vykonávajícího zde de facto vojenskou správu, ale stále víc bylo všem zainteresovaným stranám jasné, že Prusové si připravují půdu pro anexi obou vévodství.

 

Několik rakouských praporů by v takovém případě nemohlo území Holštýnska proti pruské armádě ubránit. Rakouský císař František Josef I., vědom si této nevýhodné situace, se sice pokusil přimět Prusko k výměně problematického Holštýnska za část pruského Slezska nebo za Kladsko, ale kancléř Bismarck o těchto návrzích nechtěl ani slyšet. Naopak, počátkem roku 1866 Bismarck přímo obvinil Rakousko v oficiální nótě z toho, že Holštýnsko se pod jeho liknavou správou proměnilo v ohnisko protipruských nálad… Rakousko tuto nótu pochopitelně odmítlo a vztahy mezi oběma zeměmi poté ještě více ochladly. Bismarck přitom svůj nátlak stupňoval, neboť dobře věděl, že situace v Evropě je k měření sil s Rakouskem velmi vhodná a nemusí se v budoucnu opakovat. Rakousko nemohlo jako se skutečným spojencem počítat s žádnou ze zbývajících tří mocností tehdejší Evropy. Sblížení s Ruskem bránily jejich vzájemně protichůdné zájmy na Balkáně.

 

Naučné stezky po bojištích z roku 1866

Tyto stránky jsou zaměřeny na vybrané naučné stezky a jejich jednotlivá zastavení. Zahrnují pouze území sdružení obcí Společná Cidlina, Hradecký venkov a Podchlumí (viz. seznam vpravo – POZNÁVACÍ TRASY).

Více informací najdete na www.1866.cz, kde získáte přehled o všech naučných stezkách po bojištích z roku 1866.

K zakoupení jsou zde i tištěné propagační materiály jednotlivých stezek.

 

Komitét pro udržování památek z války roku 1866

Komitét 1866 je občanským sdružením, jehož kořeny sahají až do roku 1888 a jehož primárním posláním je ochrana,

údržba a evidence památek z prusko-rakouské války roku 1866 na území celé České republiky.

 

Činnost:

- péče o památky z války roku 1866

- publikační činnost

- pořádání vzpomínkových setkání u příležitosti války 1866

- účast na vzpomínkových setkáních 1866 doma i v zahraničí

- podpora cestovního ruchu v oblasti bojišť, budování sítě naučných stezek

- pořádání exkurzí a zájezdů po bojištích z roku 1866

 

Více na: komitet.1866.cz

Ústup rakouské armády

Naučná stezka „Bitva u Hradce Králové 3. 7. 1866 – ústup rakouské armády“ byla zřízena v roce 2008 Muzeem východních Čech v Hradci Králové. Tato stezka je také cyklotrasou spojující město Hradec Králové s největším bojištěm prusko-rakouské války roku 1866. Stezka provází návštěvníky po nejvýznamnějších místech ústupu rakouské armády na pravém křídle královéhradeckého bojiště a Více…

Les Svíb

V roce 2002 byla správcem památkové zóny „Areál bojiště bitvy 1866 u Hradce Králové“ vybudována druhá naučná stezka na bojišti z roku 1866 nesoucí název „Les Svíb“. Jak již sám její název vypovídá, její stěžejní část vede svíbským lesíkem a jeho okolím, které se 3. července 1866 staly místem těch nejkrvavějších bojů celé bitvy. Tomu Více…

Centrální bojiště Chlum

Naučná stezka „Centrální bojiště Chlum“ byla zřízena v roce 2000 Muzeem východních Čech v Hradci Králové. Provází návštěvníka po nejvýznamnějších památkách této části královéhradeckého bojiště z roku 1866, která byla středem bitevní sestavy rakouské Severní armády. Samotná obec Chlum, ležící na táhlém návrší, byla místem, odkud polní zbrojmistr Ludvík Benedek řídil bitvu a kam také Více…

Bitva u HK – jižní křídlo

Naučná stezka po jižní části královéhradeckého bojiště z roku 1866 byla vybudována v roce 2006 Komitétem pro udržování památek z války roku 1866. S ohledem na rozsáhlost celého bojiště (120 km2) jsou na Královéhradecku vybudovány celkem 4 naučné stezky. A právě stezka „Bitva u Hradce Králové 3. 7. 1866 – jižní křídlo“ provází návštěvníka po Více…

Po stopách války na Hořicku

Cyklotrasa spojující dvě bojiště – u Jičína a u Hradce Králové – byla zřízena v roce 2007 Komitétem pro udržování památek z války roku 1866. Na 17 zastávkách a dvou odbočkách, které jsou opatřeny informačními tabulemi, se má návštěvník možnost seznámit s událostmi, které následovaly po bitvě u Jičína, ve které byly poraženy dva spojené Více…

Bitva u Dvora Králové n.L.

Město Dvůr Králové nad Labem se stalo místem ústupových bojů rakouských jednotek IV. armádního sboru. Přestože není královédvorské bojiště z roku 1866 svoji velkostí rozsáhlé, prochází od roku 2007 místy největších bojů naučná stezka. Byla vybudována Komitétem pro udržování památek z války roku 1866 a navazuje v Choustníkově Hradišti na cyklotrasu „Po stopách války roku Více…

Josefov – Smiřice – Chlum

Naučná stezka „Josefov-Smiřice-Chlum 1866“ byla vybudována v roce 2006 Komitétem pro udržování památek z války roku 1866. Je spojovací trasou mezi bastionovou pevností Josefov (navazuje na naučnou stezku po bojištích z roku 1866 u Svinišťan a České Skalice) a severní částí bojiště u Hradce Králové. Na 15 zastávkách s informačními tabulemi se návštěvník seznámí s Více…