Novogotické památky

NOVOGOTICKÉ PAMÁTKY NA ÚZEMÍ MAS HRADECKÝ VENKOV A V JEHO NEJBLIŽŠÍM OKOLÍ

Autor textu: Ivan Šenk (2013)
Autor fotografií: Ivan Šenk

 

Úvod

Novogotika (nebo také pseudogotika), jako hlavní stavební styl 2 ½ 19. století, byla ještě v sedmdesátých a v osmdesátých letech století dvacátého valnou částí historiků umění neprávem opomíjena. Jednak to byl pro ně styl relativně mladý a trochu si s ním nevěděli rady, a jednak to, co začínalo pseudo… nevypadalo příliš přitažlivě. Ještě tak budil zájem neoklasicistní empír, ale hlavně pak stavební styly starší – baroko, gotika a renesance.

A to, co bylo u odborné veřejnosti v druhé polovině minulého století na okraji zájmu, u laické slavilo úspěch! Ta zdobná romantická a až pohádková architektura! Nejvýznamnější novogotickou stavbou Královéhradeckého kraje je bezesporu zámek Hrádek u Nechanic. Ve své době byl nazýván „perlou Východočeského kraje“ a jeho roční návštěvnost leckdy dosahovala i magického čísla 100.000! A rozhodně vedle takových perel, jakými jsou zámky Hluboká nad Vltavou a Lednice září ta „naše“ úplně stejně. Vedle těchto a dalších aristokratických sídel a sídel bohatých průmyslníků vznikaly ve stejném stylu i stavby hospodářské, průmyslové a sakrální. Významně se měnila v tomto duchu i tvář velkých měst monarchie a postupně se novogotická architektura dostala i do měst menších, jak to dokládají například stavby radnic v Novém Bydžově a v Hořicích.

 

Zámek Hrádek u Nechanic – novogotický zámek

Zámek Hrádek u Nechanic byl postaven v letech 1839 – 1857 ve stylu romantické windsorské gotiky jako reprezentační sídlo významného hraběcího rodu Harrachů. V původních bohatě zdobených a vybavených interiérech je prezentována ukázka bydlení šlechty ve druhé polovině 19. století. Impozantní Rytířský sál je věnován nejvýznamnějším členům rodu a jeho historii. Největší a nejkrásnější zámecká místnost je Zlatý sál. Jeho pojmenování je odvozeno od unikátních zlacených kožených tapet na stěnách, vyrobených v 17. století v Belgii. V Mühlgrubském salonu je vystaven ojedinělý soubor kurfiřtských židlí, v Jídelně jsou vzácné sbírky harrachovského skla, keramiky a cínového nádobí ze 16. a 17. století. V Herně je umístěn obraz „Slavnost v lázních“ od nejvýznamnějšího malíře 16. století Lukase van Falckenborgha. V prvním patře jsou soukromá apartmá hraběte a hraběnky, rodová galerie v letní jídelně a pokoje pro hosty. Kolem zámku je anglický park.

 

Nový Bydžov – novogotická radnice

Městská radnice je poprvé v pramenech připomínána k letům 1461 a 1462. Novogotická stavba z let 1862 až 1865 stojí na místě starší renesanční radnice a vedlejšího Hruškovského domu. Byla postavena podle plánů chlumeckého zámeckého architekta a stavitele Josefa Míči z Vlkova s jeho mistrem Františkem Zimou z Pamětníka (jak udává pamětní deska vsazená do západního nároží budovy). Střední část radnice zaujímá velká zasedací síň vyzdobená nástropními a nástěnnými malbami místního malíře Ludvíka Nejedlého z r. 1884, novogotickým nábytkem od nechanického truhláře Josefa Žabky z r. 1888 a bustami M. J. Husa a Jana Žižky z Trocnova od pražského sochaře  J. Bartha z r. 1890. Tento sochař je také autorem velkých pískovcových soch ve výklencích průčelí radnice – Karla IV. a Jiříka Poděbradského (z téhož roku). Ve vstupní hale radnice vpravo je zazděna vzácná pískovcová plastika z poč. 14. stol. – hlava mnicha z gotické konzoly klenby z bývalého minoritského kláštera, objevená v r. 1844 v základech zbořené Metličanské brány. Při vchodu do radnice byly opět osazeny pamětní desky T. G. Masaryka a Edvarda Beneše od hořického sochaře Karla Samohrda, zničené za minulého režimu.

 

Nový Bydžov – kostel Sedmibolestné Matky Boží

Novogotický kostel je jednolodní stavba s opěrnými pilíři a hranolovou jehlancovou věží. Podle plánů známého pražského architekta Josefa Mockera (1835-1899) stavbu provedl v letech 1898 – 1901 novobydžovský stavitel Oldřich Jedlička. Nad hlavním vchodem je pískovcový reliéf Trůnící P. Marie se dvěma klečícími anděly. Podle návrhu pražského sochaře Čeňka Vosmíka z r. 1900 reliéf vytesal Štěpán Zálešák z Prahy. Novogotická výzdoba interiéru vznikla podle návrhů pražského architekta Arnošta Živného (1841-1913). Hlavní oltář se sousoším Piety je dílem pražských řezbářů Hoffa a Píši a místního uměleckého truhláře Václava Žabky, od něhož jsou i lavice. Kazatelnu zhotovil místní truhlář Karel Stýblo, varhany Josef Koberle z Lomnice, vykládaná okna J. Pazdera z Prahy, stěny vymaloval místní malíř Ludvík Nejedlý, pamětní desky zhotovil novobydžovský sochař Václav Bydžovský a kování dveří královéhradecká zámečnická škola. Stavba se nachází u hřbitova při silnici na Městec Králové.

 

Hořice – novogotická radnice

Na jižní, dolní straně Náměstí Jiřího z Poděbrad stojí novogotická radnice. Postavena byla v roce 1872 podle projektu stavitele Poličanského. Na stejném místě stála i původní, stará hořická radnice. Na radniční věži je umístěna stará rychtářská pečeť města Hořic z roku 1585. Vedle hlavního vchodu do radnice stojí právní sloup, neboli pranýř, pocházející z roku 1736. U pranýře si odpykávali trest lidé, kteří se dopustili nějakého přečinu až do vlády Josefa II., kdy byl tento druh trastu zrušen. Uvnitř radnice je umístěna aula, kde se konají koncerty komorní hudby a také svatební obřady. V přízemí budovy jsou kanceláře městského úřadu.

 

Skřivany – novogotický zámek

Z celé řady majitelů zámku se do dějin obce zapsal zemský rada Maxmilián Ledvinka z Orlové Skály, u kterého v letech 1822 – 1829 byl zaměstnán jako vychovatel známý český básník František Ladislav Čelakovský. Později Skřivany zdědil Gustav Ledvinka, jenž roku 1862 založil při zámku na místě špýcharu malý cukrovar. V letech 1867 – 1868 dal Gustav Ledvinka dle projektu architekta Josefa Niklase zcela přestavět zámek ve slohu windsorské novogotiky. Dnes je zámek sídlem dětského domova.

 

Hlušice – novogotický zámek

Roku 1834 koupil obec i statek zbohatlík z napoleonských válek Martin Wagner, pán na Žirči a Jirnech, který původně pocházel z Liberecka. Koupil i panství smidarské. Jeho syn Jakub postavil v Hlušicích r. 1852 nový novogotický zámek (jihovýchodně od zbořeného starého zámku), který navrhl arch. E. Halla. V r. 1899 koupili hlušický velkostatek po zemřelém Arturu Wagnerovi Černínové se sídlem v Dymokurech, spřízněni v ženské linii s Colloredy. Poslední majitel hlušického statku byl Humprecht Černín.

Dnešní pseudogotický zámek je jednopatrový, obdélníkového půdorysu. Hlavní průčelí dělí dvoupatrový trakt. Stavba s cimbuřím a plnými věžicemi má na jihovýchodním nároží polygonální věž. Je v poměrně dobrém stavu, k jižní straně byla však bohužel přistavěna novodobá budova. V současné době je zámek využíván pro potřeby zemědělského učiliště.

 

Lískovice – novogotický zámeček

(JZ od Hořic)
Jedná se vlastně o bývalou hájovnu, po přístavbě věže v roce 1884 v novogotickém stylu se rozšířil název „zámeček“. V současné době není k ničemu využíván a není udržován.

 

Podlesí – novogotický zámeček

(za vesničkou Šaplava směrem na Loučnou horu)
Novogotický zámeček postavený r. 1883. Upoutají dvě nárožní věže, z nichž je pravá osmiboká a levá válcová s cimbuřím. Dlouhá léta patřil zámek státu a sloužil jako dům sociální péče. Dnes je zámek v soukromém vlastnictví a majiteli je na adrese zámku inzerována ekofarma s možností pobytů.

 

Vlkov nad Lesy kostel sv. Jana Křtitele

Původní výraz kostela značně pozměnila až novogotická úprava roku 1857. Na přestavbu věže bylo tehdy zaplaceno 600 zl. ze jmění kostela, předtím je doložena jen menší oprava roku 1768 ve výši 100 zl. Kromě nových oken v celém kostele, nové jehlancové střechy věže a snížení střech (štít nad triumfálním obloukem je vyzděn z cihel, tedy v téže době, kdy byly provedeny novogotické úpravy) došlo k přístavbě nízkých bočních lodí s valbovými střechami. Původní obvodové stěny byly proto prolomeny dvojicemi arkádových oblouků. Ve vlastním interiéru kostela se tedy žádné stopy gotického původu kostela nezachovaly, snad vyjma prostého, půlkruhem zaklenutého v severní stěně presbytáře. Portálek do sakristie je novogotický. Kostel lze rámcově datovat do 1. poloviny 14. století, třebaže četné archaické rysy by nevylučovaly ani poněkud starší původ.

 

Lanžov – kaple s rodinnou hrobkou rytířské rodiny Cecinkarů z Birnic

Tato kaple se nachází na hřbitově při okraji obce Lanžov. Byla postavená v duchu novogotického romantismu v polovině 19. století. Sochařské práce provedl sochař Antonín Pavel Wagner (1834-1895), který byl proslavený tím, že se podílel na sochařské výzdobě Národního divadla a Národního muzea v Praze. Spoustu realizací sochařských děl měl i ve Vídni, např. Mozartův pomník před vídeňskou Operou.

Za napoleonských válek, v roce 1804, dostává poličanské panství, skládající se tehdy z 18 vesnic (vč. Lanžova) nového majitele – pražského měšťana Františka Xaveria Cecinkara  z Birnic.  Ten panství brzy předal svému synovi Františku de Paula, velkému osvícenci, který byl jeho majitelem od roku 1811 až do své smrti roku 1855. Jako významná osobnost byl členem Zemského sněmu Království českého a Vlasteneckého muzea Českého. Při poslední korunovaci českého krále, která proběhla dne 7. září 1836 v Praze, kdy byl korunován Ferdinand V., byl pasován na rytíře Řádu sv. Václava. Má velké zásluhy o zvelebení panství, ale i jeho duchovní rozvoj. Studoval v cizině, zejména ve Francii a byl velikým příznivcem české kultury a umění. Mimo jiné podporoval na studiích významného českého básníka a spisovatele Karla Jaromíra Erbena, narozeného v nedalekém Miletíně. Na kopci Vinice v Bílých Poličanech postavil výletní pavilon a založil vinohrad (dnes již zaniklý). Zajížděla sem řada kulturních osobností, mezi nimi Karel Václav Rais a Josef Kajetán Tyl. Na vrchu Vinice se organizovala řada kulturních setkání. Cecinkar postavil také školu v Doubravici a již zmíněnou novogotickou kapli s rodinnou hrobkou v Lanžově.

 

Dohaličky – kostel sv. Jana Křtitele

Z důvodu nestabilního podloží došlo v roce 1888 ke zřícení původního barokního kostela. Na jeho místě byl v letech 1894 – 1896 vystavěn nový kostel v novogotickém stylu podle návrhu inženýra architekta a stavebního rady Ludvíka Láblera (1888-1930), autora mnoha nových staveb a přestaveb historicky významných budov po celých Čechách (hlavně pak v Kutné Hoře). Po dostavbě kostela bylo v  novogotickém stylu provedeno i jeho zařízení, které zhotovila pražská firma významného sochaře a řezbáře Josefa Krejčíka (1855-1913), která úspěšně realizovala spousty zakázek v Čechách i v cizině. V Hradci Králové se podílela na výzdobě a vybavení Katedrály sv. Ducha.

 

Lhota pod Libčany – kaple Nejsvětější Trojice

Kaple byla postavena v roce 1900 stavitelem J. Hrochem (později firma Hroch a Hilse).

 

Libotov – kaple Sedmibolestné Panny Marie

Původně barokní kaple z roku 1778 byla v roce 1862 přestavěna (rozšířena na západní straně) a byla sjednocena novogotickou fasádou.

 

Zaloňov – kostel sv. Petra a Pavla

Původní barokní stavba kostela byla v roce 1893 zbořena a na jejím místě byl v letech 1898 – 1900 postaven v novogotickém stylu kostel nový. Jeho stavitelem byl Jan Čermák z Jaroměře, který například opravoval a restauroval kostel sv. Mikuláše v Jaroměři podle plánů Josefa Mockera a Kamila Hilberta.

 

Dobřenice – lovecký zámeček

Roku 1863 koupil panství Dobřenice v dražbě Karel Daniel Weinrich. Krátce poté si v Dobřenicích postavil nový zámek, který byl dokončen v roce 1868. V rámci úprav okolí zámku na rozsáhlý lesopark byl roku 1880 postaven i novogotický lovecký letohrádek. Roku 1928 koupil Dobřenice předseda správní rady plzeňské Škodovky JUDr. Karel Löwenstein. Jeho dětem bylo po roce 1945 panství zkonfiskováno, letohrádek postupně využívaly Státní lesy a JZD. Dnes patří letohrádek i dobřenický zámek dceři Karla Löwensteina paní Karle Katschnerové. Najdeme jej v lese mezi Dobřenicemi a Rohoznicí poblíž Klechtáveckého rybníka na samé hranici Královéhradeckého a Pardubického kraje.

Možný přístup: Jižně od Dobřenic překonávají dálnici D11 dva mosty. První převádí silnici z Dobřenic do Prav a dále na Rohovládovou Bělou. Po jeho překonání se dáte první cestou vlevo do lesa směrem na Rohoznici. Druhý, menší most, umístěný od již zmíněného mostu jižněji, nás zavede na cestu, která vede lesem okolo zámečku a  dále pak kolem rybníku do Rohoznice. Zámeček je zdevastovaný. Na rozdíl od řady podobně postižených památek, snad ho čekají lepší časy. Před nedávnem (r. 2010?) se totiž o jeho záchranu začal starat jeden z herců pardubického divadla, který si ho pronajal a za pomoci kamarádů zdevastovaný letohrádek opravuje. Ale jak sám přiznává, je to běh na dlouhou trať.

 

Přehrada Les Království

I když je přehrada za hranicemi MAS Hradecký venkov, zaslouží si být v tomto výčtu zmíněna.

Celý komplex přehrady včetně okolních drobných staveb byl vystavěn v novogotickém stylu. Podklady pro stavební projekt začalo roku 1903 připravovat Technické oddělení pro úpravu řek v Praze, vedené stavebním radou Ing. Josefem Plickou. Přehradní nádrž v zalesněném údolí na Labi, která dokonale spojuje technické a architektonické řešení.

Po ničivé povodni z roku 1897, která zasáhla údolí Labe až po Pardubice, bylo rozhodnuto o výstavbě dvou vodních děl, jež by přívalové vody zadržely – přehrad Labská (u Špindlerova Mlýna) a přehrady dnes pojmenované Les Království. Přehrada Les Království byla postavena v letech 1910 – 1920 s přerušením v době 1. světové války. V roce 1923 byla k přehradě postavena vodní elektrárna o výkonu 1,2 MW (od r. 2005 2,1 MW). Koruna hráze je doplněna dvěma branami s ozdobnými věžičkami. Ke stavebním skvostům přehrady patří i dům hrázného, který připomíná anglický hrad s kamennou věží a cimbuřím. Přehrada měla především ochraňovat před povodněmi oblast mezi Dvorem Králové a Jaroměří. Po dokončení výstavby šlo o největší vodní nádrž v tehdejší Česko­slovenské republice. Na levém břehu přehradu obepíná rozsáhlý les zvaný Království, podle něhož dostala přehrada své jméno. Od roku 1964 je přehrada národní technickou památkou, od roku 2010 národní kulturní památkou.

Přehrada leží nedaleko Bílé Třemešné (pěšky od nádraží po turistické značce asi 2,5 km). K hrázi vede silnice 3. třídy, která odbočuje ze silnice ze Dvora Králové do Hostinného.

 

 

Zdroje

Publikace:
Umělecké památky Čech, Academia, 1977-1982
Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Academia, 2004

Internetové zdroje:
Internetové stránky měst, obcí a institucí