Kuks

Obec Kuks leží v Podkrkonoší, na hlavním silničním tahu z Hradce Králové do Krkonoš. Je dobře dostupná vlakem i autobusem.
Kuks samotný je nejvíce proslulý barokními sochami M. B. Brauna a někdejším lázeňským areálem. Okolí je proslulé krásnou přírodou, historickými a uměleckými památkami a tím i bohatými možnostmi pro výlety, odpočinek a zábavu.

Zámek Kuks se nachází mezi městem Hradec Králové a Krkonošemi, v údolí horního toku řeky Labe. Tento rozsáhlý barokní komplex je proslaven především svými zachovalými barokními lázněmi a hospitálem.

    

Roku 1662 koupil toto panství generál rakouské jízdy, Jan Špork. V té době zde stála pouze malá osada. Po smrti Jana Šporka roku 1692 se panství dostalo do rukou jeho syna, Františka Antonína Šporka. Tento muž nechal přezkoumat blahodárnost tamějších pramenů, o kterých se již dlouhá léta tradovalo, že jsou léčivé. Výsledky byly opravdu příznivé, proto se následně hrabě se rozhodl, že zde postaví lázně a své letní sídlo.
Vystavěné lázně byly uvedeny do provozu roku 1695. Budování však pokračovalo i poté. Roku 1702 na Kuksu přibylo divadlo a závodiště. O dva roky později také lázeňský dům, domy pro hosty a prostory s vanovými koupelemi. Šporkovy budovatelské aktivity na Kuksu vyvrcholily v letech 1707 – 1717 výstavbou špitálu Milosrdných bratří s kostelem Nejsvětější Trojice, na nichž pracovali architekt G. B. Alliprandi, stavitel P. Netolla a kameník G. B. della Torre.
V letech 1720 – 1724  se dokončil dům filosofů s knihovnou. Lázeňský areál se v této době těšil velké oblibě šlechty. Navzájem se zde scházeli politikové, vědci i umělci.
Hlavní pozoruhodností Kuksu je sochařská výzdoba před průčelím kostela a špitálu z let 1712 -1731. Jejím autorem je sochař vrcholného baroka v Čechách Matyáš Bernard Braun. Ve 24 alegorických sochách Ctností a Neřestí, v alegorii osmi Blahoslavenství, v plastikách Náboženství, Andělů smrti i v soše Křesťanského rytíře vyjádřil smýšlení a postoj hraběte Šporka ke světu i životu.  Ke Kuksu patří také tzv. Betlém s Braunovými sochami a reliéfy tesanými přímo do pískovcových skal.

Braunův Betlém

F. A. Špork koupil v roce 1717 za 2 900 zlatých od města Dvora Králové nad Labem Nový les, jenž byl součástí hlubokých lesů na pravém břehu Labe nad Žirčí. Toto místo bylo svou malebností, ale i divokými zákoutími s tyčícími se skalami a balvany nejroztodivnějších tvarů lákavým prostředím pro hraběte, aby zde vytvořil jakýsi posvátný okrsek pro tichou meditaci a náboženské hloubání…
To, co je v současné době k vidění v tomto areálu je jen zlomek toho, co bylo původně zamýšleno. I když je v poslední době o zbylé sochy pečováno – jsou jen „torzem“ zde původně vytvořené krásy. Zub času všechny sochy narušil, narušila je těžba kamene při budování nedaleké pevnosti Josefov. Když si uvědomíme, že byly všechny sochy v době největší slávy dokonce barevně pojednány – musela to být opravdu nádhera. Přimyslete si navíc i ten fakt, že do prosince roku 1740, kdy silná povodeň zničila část lázní Kuks byly tyto asi 3 kilometry vzdálené lázně na úrovni lázní světových.

Dnes je z celého areálu dochován jen zlomek jeho původní podoby. Mimo pousteven, kaple sv. Kříže a dalších drobných staveb a plastik tu stávala skupina Krista pokoušeného ďáblem, ukřižovaný Kristus malovaný na dřevě, dále „alej sedmi studánek“ s fontánami z růžového mramoru. Do špitální zahrady v Kuksu byly později přemístěny sochy Velkého křesťanského bojovníka „Miles Chrismtianus“, sv. Jeronýma se lvem a Anděl Gloria. Dnes ztracena je skupina Hagar na poušti…