Boharyně

Obec se svou částí Homyle leží po obou březích řeky Bystřice, na křižovatce cest z Hradce Králové přes Libčany do Nového Bydžova a z Hořic v Podkrkonoší do Přelouče. Od roku 1975 k obci správně patří obce Trnava, Zvíkov a Budín. První písemné zprávy o Boharyni pocházejí z roku 1355, ostatní části jsou připomínány o něco později.
Dominantou obce je barokní kostel sv. Bartoloměje, který byl postaven roku 1650 a v roce 1783 přestavěn. Z roku 1874 se zachoval starý dřevěný mlýn.

Vodní mlýn v Boharyni

Staré zápisy se zmiňují o mlýnu v Boharyni již v roce 1569. Dochované  části staveb  pocházejí zřejmě  z 1. poloviny 18. století.  Z této doby jsou však informace velmi kusé. Více je známo až o rozsáhlejší rekonstrukci objektu, která proběhla ve 2. polovina 19. století  a následně počátkem 20. století. Ve mlýně se vystřídala řada mlynářů, více jak 100 let vlastnil mlýn rod Bergerů.

V roce 2003 Ministerstvo kultury prohlásilo soubor věcí náležejících k mlýnu čp. 1 – budova mlýna, sušárna obilí a čekanky, stodola, náhon k mlýnu s jezem a pozemkem za kulturní památku.  V rozhodnutí se uvádí, že „se jedná o pozoruhodný objekt jednopatrového, převážně roubeného mlýna s mnoha dochovanými původními stavebními prvky, jehož počátky lze datovat zřejmě do 1. poloviny 18. století, dále o vcelku udržovaný mlýnský náhon přivádějící ke mlýnu vodu z řeky Bystřice, stodolu (nejspíše z konce 19. století) a hospodářskou budovu, původně chlévy, využívanou později jako sušárna čekanky a obilí.  Celý soubor věcí náležejících k mlýnu má vysokou vypovídací hodnotu o způsobu mlýnského hospodářství v regionu. Mlýn s náhonem i s později vybudovanými a upravovanými stavbami jeho hospodářského zázemí dokládá způsob života na vesnici a vývoj mlynářského řemesla až do konce 19. století. Následně byla hospodářská budova (původně chlévy) využívána jako sušárna čekanky a obilí“.

V roce 1906 převzalo mlýn do držení a provozování Rolnické družstvo pro zpracování  a prodej zemědělských plodin a výrobků v Boharyni, které ho provozovalo až do pol. 50. let minulého století.

Celý objekt mlýna je nyní ve vlastnictví Obce Boharyně a slouží jako technické zázemí pro potřeby obce.  Zatím není schválena ucelená koncepce na jeho využití, i když existují samozřejmě určité vize. Ideální by bylo mlýn zachovat  jako industriální památku. To zatím není reálné s ohledem na vysoké náklady, které by takováto rekonstrukce vyžadovala.

Průběžně je  odstraňován havarijní stav objektů. Obec provádí opravy v závislosti na svých  finančních možnostech a jak se jí daří získávat finanční podporu z dalších zdrojů. Za pomoci dotací z prostředků  Ministerstva kultury ČR a Krajského úřadu Královéhradeckého kraje se již podařilo opravit střechu na sušárně obilí a čekanky, dále část střechy včetně okapů a  část roubené zdi objektu mlýna a  spadlou část zdi mlýnského náhonu. Do konce  roku 2012 bude provedena   oprava krovu a výměna střešní krytiny na stodole opět s finanční spoluúčastí Ministerstva kultury ČR.

V letních měsících proběhla na internetových stránkách iDnes anketa, ve které čtenáři vybírali v každém kraji památku, která je ve špatném stavu a zasloužila by si zachránit. Z této ankety bylo vybráno třináct staveb, které díky nejvyššímu počtu hlasů postoupily do celorepublikového kola. Mezi vybrané objekty se zařadil i areál vodního mlýna v Boharyni.

Zpracovala JUDr. V. Macháčková, starostka